Troufl by si někdo řídit auto bez řidičského průkazu, bez základních vědomostí o pravidlech na silnici a o technickém stavu našeho vozu či bez základních znalostí jak se automobil ovládá? A přesně tak se chováme při řízení našeho těla. Neznáme a ignorujeme základní biochemické funkce, které probíhají v našem těle, děláme minimální údržbu a navíc mnozí slepě věří lékařům, kteří dnes již často neléčí, ale stali se reprezentanty farmaceutickému monopolu, jehož tržní ekonomický zájem směřuje k tomu, aby nás dlouhodobě léčil, prodával nám svoje produkty a služby, ale ne, aby nás co nejrychleji a úplně vyléčil. Necháváme tak to nejcennější co máme, naše zdraví, v rukách "obchodníků" a ne v rukách těch, kteří jsou motivováni naším uzdravením. Dáváme až příliš velkou důvěru lidem, kteří mnohdy pracují bez účinné kontroly a základních vědomostí o příčinách nemocí, jejich průběhu, biochemických funkcích našeho těla, škodlivosti synergie jednotlivých léků či způsobech léčby, bez znalosti o možnostech léčby jinými postupy, často mnohem efektivnějšími a hlavně mnohem šetrnějšími vůči našemu zdraví. Farmaceutický monopol se chová až příliš bohorovně. Ovládl veškeré zdravotnictví, výrobu, distribuci léků. Kontroluje zdravotnické školství, schvalování a používání léčiv, jejich vývoj a výzkum, ale i kontrolní mechanismy. Díky své obrovské finanční síle velmi úspěšně lobuje ve všech parlamentech i vládách a účinně prosazuje své ekonomické zájmy formou nařízení, vyhlášek i zákonů, které popularizuje ve všech sdělovacích prostředcích, prostřednictvím naučných pořadů, diskuzí, či skryté reklamy. Nemůžeme si myslet, že ten kdo řídí sám sebe, se bude účinně a nekompromisně kontrolovat, pokutovat a vést k zodpovědnosti a tak k velkým finančním ztrátám. Proto je nutné, abychom se zorientovali, co je dobré, co špatné, co je pravda a co lež a hledali co nejšetrnější, nejlevnější, ale často i nejlepší cesty ke zdraví.