Vliv našeho životního prostředí a způsobu života organismu neumožňují dostatečnou regeneraci. Nejsme již schopni vyrovnat každodenní deficity ani kvalitně dobrou výživou, pohybem na čerstvém vzduchu nebo čistou pramenitou vodou. Tak se v tkáních orgánů ukládají jedy a odpady z látkové výměny, a tam po nějaké době vedou k poruchám příjmu živin (kyslík, energie, minerály, vitaminy, enzymy). Výsledkem jsou poruchy funkce přenosu informací prostřednictvím nervů, hormonů, lymfy, krve, energetických drah a tkáňových tekutin, a v důsledku toho jmenované symptomy.
Čím je choroba pokročilejší, tím menší by měly být nároky, kladené ošetřením na látkovou výměnu. Plné funkčnosti organismu můžeme opět dosáhnout jen ze stabilizovaného stavu. Proto tedy se základní ošetření skládá z přísunu biologicky aktivních živin, které je látková výměna schopna i ve svém omezeném stavu zdolat. Současně musí být nasazena cílená detoxikační opatření.